|
V tomto roce se začala stavět nová budova u farního
kostela, která je dnes také součástí Jungmannovy základní školy.
Veliký význam pro rozvoj městských a venkovských škol mělo již od
14.století založení pražské university. Právem a zvykem university
bylo dosazovat na latinské školy královských měst své mistry a
bakaláře. Školy s příchodem akademicky vzdělaných učitelů velice
získaly. Roku 1622 za císaře Ferdinanda II. se ruší dosavadní
univerzitní řád a místo učených bakalářů jsou uvedeni do škol
„kantoři“.
V Berouně byla až do roku 1773 dvoutřídní škola farní, na které od
roku 1640 působili vždy jeden školní mistr nebo kantor a jeden
mládenec či školní pomocník. Pronikavějších změn k lepšímu doznalo
naše školství teprve za vlády Marie Terezie a Josefa II. Mnoho škol
převzali tehdy od jezuitů piaristé, jimž náleží také zásluha na
zlepšení školních poměrů i v našem městě.
Roku 1772 bylo povoleno zřídit v Berouně normální školu (třetí třída
bez latiny), rovněž bylo povoleno, aby na této škole vyučovali kněží
z řádu piaristů s podmínkou, že vyučování bude probíhat v jazyce
německém.
Berounská občanka Lidmila Rudolfová odkázala této škole své jmění 16
000 zlatých a dům č.31 na Plzeňském předměstí. Škola, kterou v letech
1785-87 navštěvoval český obrozenecký spisovatel a jazykovědec Josef Jungman, trvala až do roku 1809. Josef Jungman vzpomínal později,
jak přišel do školy zcela bez znalosti němčiny a jak úmorně a bez
pochopení se musel učit celé články nazpaměť.
Nový školní řád stanovil, aby v každém kraji byla zřízena škola
hlavní a v každé provincii (zemi) v sídle zemské školní komise škola
normální, jež měla být vzorem pro ostatní školy. Berounská škola
patřila mezi školy normální - tedy ty, jež měli být vzorem, ale její
součástí nebyla výuka budoucích učitelů. Mimopražské normální školy
brzy zanikly, berounská byla proměněna ve školu hlavní. Hlavní škola
v Berouně z roku 1809 byla první školou tohoto druhu na okrese.
Jejím cílem bylo: ,,naučit žáky dokonalejšímu českému mluvnictví,
počtům zlomkovým a důkladnější znalosti němčiny“. Vedli ji i nadále
piaristé až do roku 1869. V tomto roce přestali po 95 letech na
škole působit, od tohoto data počítáme naše výročí, neboť škola
přešla pod správu obce a v roce 1870 dostala název škola obecná.
V letech 1883-1884 vystavěla obec nákladem 125 000 zlatých velkou
dvoupatrovou budovu vedle rezidence piaristů na Plzeňském předměstí.
Byla zde umístěna jak škola obecná tak i měšťanská - chlapecká i
dívčí. Podoba školy prošla za celá dlouhá léta řadou změn a za
zmínku jistě stojí, že škola ne vždy sloužila pouze k výuce žáků. Za
první světové války byla budova obsazena ruskou armádou.
Budovy školy, postavené v minulém století, však během let chátraly a
bylo nutné je opravit. V roce 1970 proběhla velmi necitlivá
modernizace školy. Byla oklepána původní štuková omítka, vsazena
nová kovová okna a dveře místo původních dřevěných. Vzhled sice
omšelých, ale jinak krásných budov byl naprosto změněn. S tímto
neblahým dědictvím se škola potýká dodnes. Díky pochopení Městského
úřadu v Berouně se podařilo v roce 1997 vzhled budovy podstatně
zlepšit, vyměnit okna a zrekonstruovat vchody a chodby budovy. Další
opravy čekají historické budovy školy v příštím roce.
Od roku 1992 nese škola ve svém názvu jméno významného jazykovědce
Josefa Jungmanna.
|
